Gen 11 | CzeCSP | STEP | Celá země byla jedné řeči a jedněch slov.

Genesis 11

Stavba věže, zmatení řeči

1 Celá země byla jedné řeči ^{▼▼h.: rtu} a jedněch slov. ^{▼▼[zn. společný slovník / jednotu úmyslů]} 2 Jak táhli od východu, ^{▼▼srv. Iz 49,12; Oz 11,10; n.: na východ; Gn 13,11; (s tímto slsem není význam jistý)} nalezli v šineárské ^{▼▼10,10; 14,1; Da 1,2} zemi pláň a tam se usadili. 3 Řekli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden druhému: Nuže, ⌈udělejme cihly a důkladně je vypalme.⌉ ^{▼▼h.: nacihlujme cihly a vypalme k vypálení.} A měli cihlu ^{▼▼::Iz 9,9} místo kamene a asfalt ^▼▼14,10 měli místo malty. 4 A řekli: Nuže, vybudujme si město ^▼▼4,17 a věž, jejíž ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchol bude v nebi, ^{▼▼srv. Dt 1,28; 9,1; [babylonské zikuraty (věže se čtvercovou základnou a schody po obvodu vedoucími do malé svatyně na vrcholu) měly podobná jména, např.: Dům spojující nebe a zemi (v Larse)]} a uděláme si jméno, ^{▼▼n : proslavíme se; 12,2!; 6,4; 2S 8,13; 1Kr 5,11} abychom se nerozptýlili po celém ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu země. 5 Hospodin sestoupil, ^{▼▼18,21; Ex 3,8; Neh 9,13; Mi 1,3} aby viděl to město a věž, které lidští synové stavěli. 6 Hospodin řekl: Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč, a toto je začátek jejich ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}činnosti. Tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí udělat. 7 Nuže, sestupme ^{▼▼[Boží „sestupme“ stojí v protikladu proti lidskému pyšnému „vybudujme“ (v. 4)]} a zmaťme tam jejich řeč, takže ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden nebude rozumět řeči druhého. 8 Tak je odtamtud Hospodin rozptýlil po celém ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu ^▼▼1,29 země, a přestali stavět to město. 9 Proto ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nazvali jeho jméno Bábel, ^{▼▼[ironické prohlášení; v babylonské literatuře jméno bab–ili zn. „brána Boží“, kdežto v h. zní bāḇel podobně jako „zmátl“ (bālal)]} neboť tam Hospodin zmátl řeč celé země a odtamtud je Hospodin rozptýlil po celém ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu země.

Rodopis Šémův

Toto je rodopis Šémův: Šémovi ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo sto let, když zplodil Arpakšáda; bylo to dva roky po potopě. 11 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Arpakšáda žil Šém pět set let a zplodil syny a dcery.

12 Arpakšád žil třicet pět let a zplodil Šelacha. 13 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Šelacha žil Arpakšád čtyři sta tři let a zplodil syny a dcery.

14 Šelach žil třicet let a zplodil Hebera. 15 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Hebera žil Šelach čtyři sta tři let a zplodil syny a dcery.

16 Heber žil třicet čtyři let a zplodil Pelega. 17 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Pelega žil Heber čtyři sta třicet let a zplodil syny a dcery.

18 Peleg žil třicet let a zplodil Reúa. 19 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Reúa žil Peleg dvě stě devět let a zplodil syny a dcery.

20 Reú žil třicet dva let a zplodil Serúga. 21 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Serúga žil Reú dvě stě sedm let a zplodil syny a dcery.

22 Serúg žil třicet let a zplodil Náchora. 23 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Náchora žil Serúg dvě stě let a zplodil syny a dcery.

24 Náchor žil dvacet devět let a zplodil Teracha. 25 Po ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zplození Teracha žil Náchor sto devatenáct let a zplodil syny a dcery.

26 Terach žil sedmdesát let a zplodil Abrama, ^{▼▼[Abram nebyl nejstarší — narodil se, když bylo Terachovi prav. sto třicet let; srv. v. 32 + 12,4; 9,18p; 9,24p; 10,21p]} Náchora a Hárana.

27 Toto je rodopis Terachův: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana. Háran zplodil Lota. ^{▼▼13,1nn; 14,12; 19,1nn} 28 Háran zemřel před ^{▼▼h.: na (/ před) tváři svého …; n : za života svého …} svým otcem Terachem ve své rodné zemi v chaldejském Úru. ^{▼▼v. 31; 15,7; Neh 9,7; LXX: v chaldejské zemi} 29 Abram a Náchor si vzali ženy: Jméno Abramovy ženy bylo Sáraj ^{▼▼zn. Má kněžna} a jméno Náchorovy ženy Milka, ^{▼▼zn. Kněžna / Královna; [akk. malkatu — kněžna — titul Ištary]} dcera Hárana, otce Milky a Jisky. 30 Sáraj však byla neplodná, ^{▼▼16,1v; 25,21; 29,31; Sd 13,2; Ž 113,9; L 1,7} neměla dítě. ^{▼▼15,2; 1S 1,2}

31 Terach ^{▼▼Joz 24,2} vzal svého syna Abrama, svého ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}vnuka Lota, syna Háranova, svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z chaldejského Úru, aby šli do kenaanské země. Přišli až do Cháranu ^{▼▼2Kr 19,12; Ez 27,23; [v Úru i Cháranu byl uctíván bůh měsíce; v 19. st. př. Kr. bylo Chárán kvetoucí město, v 18. st. př. Kr. bylo ovládáno Emorejci]} a tam se usídlili. 32 Terachových dnů bylo dvě stě pět let, když Terach v Cháranu zemřel.